V případě námitky podjatosti je žádoucí poukázat i na to, jakým způsobem se podjatost promítá do rozhodování. Samotné rozhodování není důvodem námitky podjatosti, je pouze důkazem o vlivu této podjatosti na způsob vedení řízení.

Tento projev podjatosti spatřuji mimo jiné ve velmi neortodoxním pojetí vykonatelnosti předběžných opatření vydávaných vyřizující soudkyní, pokud mají ukládat povinnost otci (případně zbavovat otce práva). Konkrétně jde o usnesení ze dne 13. 9. 2017 č.j. 13 P 13 /2011-4446 a o usnesení ze dne 22. 12. 2015 č..j. 13 P 13/2011-4150. V těchto usneseních vyřizující soudkyně překroutila zákon, když stanovila vykonatelnost „VYHLÁŠENÍM“, přičemž k žádnému vyhlášení ani v jednom případě nedošlo. Pro vyhlášení předběžného opatření se vyžaduje přítomnost osoby, které se usnesení vyhlašuje, v opačném případě je předběžné opatření vykonatelné doručením straně povinné. Tento výklad vyplývá z § 76c odst. 1, který uvádí vyhlášení účastníku (nikoliv z okna soudní budovy). Navíc ve druhém případě šlo o usnesení o zrušení předběžného opatření, u něhož není speciální možnost vykonatelnosti vyhlášením vůbec upravena. Vyřizující soudkyně tak překroutila zákon, když vykonatelnosti vyhlášením účastníkovi zaměnila účelově za vykonatelnost vydáním usnesení, která je ale specifická pro tzv. rychlá předběžná opatření dle § 452 z.ř.s. O tento typ nemohlo jít, protože obě předběžná opatření byla vydána k návrhu matky, nikoliv OSPOD, navíc nebyly splněny podmínky § 924 o.z. resp. § 452 z.ř.s. V obou případech tak soudkyně určila vykonatelnost bez zákonného podkladu, čímž vždy poškodila práva dítěte a otce a poškodila zájem dítěte.

Tímto jednáním vyřizující soudkyně neprokazuji samotný fakt podjatosti, ale vliv této podjatosti na vedení řízení.

Navrhuji, aby soud rozhodl takto:

I. Soudkyně JUDr. Dana Červená je vyloučena z projednávání věci 13 P 13/2011.

---

Více podrobných informací o celé kauze najdete na stránce:

www.kynsperk.eu